Advent v hudebním archivu MFO

Rozhovor s Annou Valchářovou o hudbě, která tvoří sváteční atmosféru

Vánoce v hudebním archivu nezačínají první adventní nedělí, ale už koncem léta. Správkyně hudebního fondu Anna Valchářová v rozhovoru přibližuje, jak se rodí sváteční koncerty Moravské filharmonie i jaké vánoční poklady náš archiv ukrývá.

Anna Valchářová pomalu otevírá již třetí vysokou skříň s policemi plnými notových záznamů. Pozvala mě do jejího království, abychom se společně mohly pobavit o tom, jak vypadá zákulisí vánočních koncertů. Místnost objímá vůně starého papíru. Na stole leží dvě kupičky svázaných listů – první je nadepsaná Česká mše vánoční, druhý název je podobně známý: Louskáček. Posadíme se před vánoční stromeček a Anna Valchářová mi začne vyprávět.

Kdy u vás v archivu začínají přípravy na Vánoce?
Co se týče konkrétně vánočních koncertů, s přípravami notových záznamů začínám již v září. Je to stejné jako u všech ostatních koncertů, přípravy začínají se stejným časovým předstihem. To znamená, že tři měsíce předem si dle programu začnu vyhledávat, kde se dají party na každou z jednotlivých skladeb sehnat, a následně je objednávám. Noty chci mít fyzicky u sebe nejpozději šest týdnů až měsíc před koncertem.

Kolik má Moravská filharmonie vánočních notových záznamů?
V našem archivu vlastníme přibližně 30 skladeb s vánočními tématy. Máme několik oratorií, mší, koled, vánočních koncertů, opery i balet, ovšem, co se týče počtu kusů, nejvíce dominují vánoční pastorely. To jsou krátké skladby s malým počtem muzikantů a často zpěvem, jenž vypráví vánoční příběh.

Co je vánoční stálice, která je vytažena každý rok?
My v Moravské filharmonii vybíráme našim posluchačům každý rok jiný program, chceme jim totiž nabídnout rozmanitost a také představit i méně známé skladby, které stojí za poslech. Nejoblíbenějšími vánočními kusy jsou bezpochyby Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby a balet Louskáček Petra Iljiče Čajkovského. Inscenace obou těchto děl můžete třeba vidět nyní v prosinci v Moravském divadle. Populárními jsou také Händelův Mesiáš či Vánoční oratorium Johana Sebastiana Bacha.

Máte v archivu nějaký neobvyklý či raritní vánoční titul, který se téměř nehraje, ale stojí za pozornost?
Jak jsem již zmínila, máme v archivu mnoho pastorel. U některých z nich jsem nebyla schopna dohledat žádnou nahrávku, ať už na YouTube, nebo i kdekoliv jinde na internetu. Bylo by určitě zajímavé si tyto skladby přehrát a poslechnout si, jak vůbec zní.

Při přípravě na tento rozhovor jsem v archivu objevila také Vánoční mši neboli Harmonia Pastoralis skladatele Edmunda Paschy. Nejedná se úplně o zapomenutou skladbu, dá se dohledat, že se párkrát prováděla, ovšem ne moc často. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, může být nestandardní nástrojové obsazení. Kromě typického orchestru a sboru se ve skladbě nacházejí také zobcové flétny, fujara a cimbál. Skladatel byl totiž Slovák a do skladby zakomponoval motivy typické pro slovenskou hudbu. Pokud by tedy orchestr chtěl tuto skladbu zahrát, musel by sehnat experty i na tyto nástroje. Jedná se ovšem o velmi milou a veselou vánoční skladbu, tudíž by mě moc potěšilo, kdyby vešla do širšího povědomí.

Máte v archivu vyloženě místo určené pro vánoční skladby?
Místo vyhrazené pro vánoční skladby nemáme. Vzhledem k tomu, že každý rok dokupujeme nové skladby, museli bychom s tímto způsobem řazení neustále reorganizovat police. Všechny skladby, včetně vánočních, jsou seřazeny dle data zakoupení, tedy od nejstarších po nejnovější.

Jaká je Vaše nejoblíbenější vánoční skladba?
Mně se asi nejvíce líbí tradiční zpívané koledy ze zahraničí – například Carol of the Bells nebo Adeste Fideles, kterou všichni určitě znají v její české verzi Ó, vzhlížejme vzhůru z filmu Anděl Páně. U nás doma se na tento film každý rok společně díváme, a tak je pro mne tato píseň neodmyslitelně spjata s Vánocemi.

Má vánoční hudba nějaké specifické nástrojové obsazení? Liší se od běžných jiných orchestrálních skladeb, které hrajete?
Nástrojové obsazení se mimo jiné odvíjí od období, ve kterém byly skladby zkomponovány. Skladby s vánoční tematikou byly obzvláště populární v období baroka, kdy vznikla většina nejznámějších vánočních skladeb. Pro barokní skladby jsou tedy typické smyčce, často doprovázené s cembalem nebo varhany. Větší roli, než u typických skladeb, hrají ve vánočních skladbách flétny a hoboje, které mají navodit pastorální náladu a připomenout pastýře hrajícího na flétničku při hlídání ovcí. Trumpety hrají oslavné fanfáry, připomínající skvost nebe. Bicí někdy nejsou přítomny vůbec, občas se vyskytnou tympány pro podtržení slavnostní nálady. Skladby jsou také často doprovázeny zpěvem, který vypráví příběh o narození Ježíše.

V období romantismu se orchestr značně rozrostl, nejen proto můžeme od této epochy pozorovat větší kontrasty mezi vánočními a běžnými skladbami. Přibyly bicí nástroje, u vánočních skladeb můžeme často slyšet zvony, rolničky, tamburínu nebo zvonkohru, které navozují sváteční atmosféru. Významněji, než u běžných skladeb, je rovněž zastoupena například harfa a celesta, které mají navozovat zvuky nadpřirozena.

Anna Valchářová pochází Klokočova na Opavsku. K hudbě ji od dětství vedl její otec, sám amatérský muzikant. V pěti letech začala v ZUŠ Vítkov studovat nejprve hru na zobcovou a později také na příčnou flétnu, které se věnuje dodnes. Po absolvování Slezského gymnázia v Opavě zamířila na Univerzitu Palackého v Olomouci, kde vystudovala nejprve anglickou a ruskou filologii a následně také muzikologii. V Moravské filharmonii Olomouc působí od léta roku 2024 a na práci v archivu ji nejvíce baví pestrost činností, důraz na samostatnost, ale také komunikace s kolegy, a především každodenní kontakt s hudbou.