Kateřina Slaběňáková: I soudobá hudba může posluchače bavit či rozesmát

Ostravská rodačka Kateřina Slaběňáková patří k nastupující generaci českých skladatelek, které se nebojí do soudobé hudby přinášet témata dnešního světa. Absolventka mediálních studií, žurnalistiky a psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity dnes studuje kompozici na Hudební fakultě JAMU ve třídě Ivo Medka a má za sebou řadu mezinárodních i mezioborových spoluprací.

Její skladba Jedním tahem za vztahem, která zazní 15. ledna 2026 v podání Moravské filharmonie Olomouc ve světové premiéře, tematizuje fenomén online seznamování na digitálních platformách 21. století a vychází z reálného mediálního výzkumu strategií uživatelů aplikace Tinder. Tyto strategie autorka převádí do svébytného, kontrastního a multižánrového hudebního jazyka, v němž se potkává analytický pohled s hudebním humorem a hravostí. V rozhovoru skladatelka přibližuje vznik skladby, svůj vztah k hudebnímu humoru, prozradí nám i její další plány.

Čím konkrétně vás zaujalo téma online seznamování, které skladba Jedním tahem za vztahem reflektuje? Co Vás na něm nejvíce dráždí či fascinuje?

Vzhledem k tomu, že jsem poměrně čerstvou absolventkou magisterského programu Mediální výzkum a analytika na Masarykově univerzitě, jsou mi témata spojená s médii a mezilidskými vztahy v posledních letech obecně velmi blízká. Už během sběru dat k mé diplomové práci s uživateli Tinderu a naslouchání jejich názorům a historkám mi bylo jasné, že by byl hřích tuto problematiku nezpracovat hudebně. Člověk by se až divil, kolik spletitých, originálních strategií dokáže uživatel, který chce nalézt svůj protějšek, vytvořit, aby dostál svých cílů, i když se za míru promyšlenosti často až stydí.

A k otázce, co mě na online seznamování dráždí? Jelikož jsem uživatelkou Tinderu nikdy nebyla, jsem spíše tichou pozorovatelkou, která všem „zúčastněným“ přeje štěstí, ať už pro něj zamíří jakoukoliv cestou. Určitě nelze vyvrátit tradiční poznámku, že je platforma značně povrchní a zkratkovitá, ale na druhou stranu znám už tolik duší, které zde našly lásku, že si říkám, pročpak by ne. Účel světí prostředky (smích).

Jak vypadal tvůrčí proces, při němž jste sociologická data z průzkumu, který skladbu inspiroval, přetvářela do hudby?

V minulosti jsem samozřejmě pracovala i s kompozičními technikami, v nichž se data (např. demografické údaje o mé rodné Ostravě ve skladbě Ostravakizace) převádějí přímo na rytmicko-melodické hodnoty. Jedním tahem za vztahem však není tento případ. Jednotlivé strategie zde vyjadřuji spíše pocitově a intuitivně. Například nekonzistence mezi autenticitou a atraktivitou na profilech uživatelů je ve skladbě vykreslena střídáním kontrastních ploch, jedné „chtěné“ a druhé skutečné, „nevyšperkované“. Strategie „maximalizace atraktivity“ je naopak vyjádřena krátkými vyhrávkami nástrojů, které ztvárňují snahy mužů o zalíbení se. Na ty pak reagují jednotlivé nástrojové sekce jako „swajpující“ uživatelky. Ráda bych ale zdůraznila, že Tinder byl pro mě především inspiračním zdrojem, nikoliv podrobným vodítkem pro komponování. Nechtěla bych tedy, aby se posluchač místo vnímání celku soustředil na snahu rozklíčovat jednotlivé narativní prvky.

Výzkum se soustředí na strategie mužů při online seznamování. Držela jste si při práci spíš odstup pozorovatelky, nebo můžeme ve skladbě cítit i Vaše osobní stanovisko?

Během komunikace s participanty a svého „výzkumničení“ jsem samozřejmě z etických důvodů musela své osobní stanovisko zcela odsunout a zachovat plně profesionální přístup. Přiznám se ale, že při komponování jsem si zveličování a jemné ironizování některých interakcí docela užívala. Moje osobní stanovisko přitom rozhodně není negativní, to chci určitě zdůraznit. Spíš mě fascinují nové možnosti a způsoby seznamování a chtěla jsem si jejich převod do hudby opravdu užít. Uživatelům ani platformě se nechci nijak vysmívat, ačkoliv je skladba ve své podstatě humorná. Pracuji spíše s nadhledem a věřím, že „zdravou“ nadsázkou.

Hudební humor je v soudobé vážné hudbě stále trochu nezvyklý prvek. Proč by podle Vás měl mít v současných skladbách své místo?

Během studia kompozice na JAMU jsem dospěla k jednomu prostému, ale o to důležitějšímu zjištění o svém vztahu k nové hudbě. Když soudobou hudbu poslouchám, ale i když ji sama píšu, potřebuji, aby mě nějakým způsobem bavila. Nemusí být nutně „zábavná“ v prvoplánovém smyslu, ale měla by mi nabídnout něco specifického a nečekaného. Něco, co mě zaujme, zarezonuje mnou a zůstane mi v paměti.

Soudobá hudba na mě totiž velmi často působí poněkud šedě a nijace. Ačkoliv se nemohu opřít o žádná data, mám pocit, že značná část novější tvorby tíhne spíše k „existenciálnímu“ a melancholickému ladění. Humor, odlehčení a pozitivita mi v ní dlouhodobě chybí. Už od prvního ročníku proto ke zkouškám často přicházím se skladbami, které v sobě nesou určitý hudební vtípek, náznak narativu nebo třeba prvky hudebního divadla. Profesoři mi občas říkali, že mě jednou „ta sranda přejde“, ale já pevně věřím, že nepřejde. I proto jsem se rozhodla věnovat tomuto tématu i svou závěrečnou práci. Chtěla jsem ukázat a dokázat, že humor může být skvělým kořením, které posluchače k soudobé hudbě přivede, otevře mu k ní cestu a nabídne mu trochu jiný hudební zážitek.

Odráží se rychlost swajpování a seznamování v online seznamovacích aplikacích také v podobě Vaší skladby?

Ano, pohyb „swajpnutí“, tedy popotáhnutí prstem doleva či doprava podle toho, zda se uživateli nabízený protějšek líbí, má ve skladbě své místo. Konkrétně jej vyjadřuje rychlé glissando smyčcové sekce, které se v průběhu skladby objevuje poměrně často, pokaždé v trošku jiném kontextu a úpravě.

Jakými hudebními prvky nebo kompozičními technikami se snažíte ve skladbě vyjádřit prostředí seznamovací aplikace?

Samotné prostředí seznamovací aplikace obecně vykresluji hravými interakcemi jednotlivých nástrojů i celých nástrojových sekcí. Zároveň ve skladbě místy tíhnu k popovým a jazzovým zdrojům, které podle mého názoru dodávají ten správný „funky“ nádech, který k Tinderu patří.

Jak byste si přála, aby se posluchači cítili po skončení skladby? Jaká emoce je pro Vás ve skladbě nejdůležitější?

Nejdůležitější je pro mě probudit v publiku vůbec nějaké emoce. Čím silnější budou, tím lépe, i kdyby to mělo znamenat i určité pobouření. Samozřejmě bych si přála, aby se posluchači cítili především spokojení s tím, co právě slyšeli. Zároveň ale nebudu tajit, že by mi udělalo radost, kdyby se mi podařilo u diváků vyvolat svou hudbou nějaké to pousmání, ať už vnitřní či vnější. Ačkoliv nechci příliš prozrazovat, myslím si, že se díky některým momentům, které v symfonické hudbě zatím nemají obdoby, nevyhneme ani šoku (smích).

Skladba Jedním tahem za vztahem bude mít na koncertě 15. ledna světovou premiéru. Co to pro Vás znamená?

Pro mladou skladatelku, která (doufejme) stojí teprve na začátku své cesty, je okamžik, kdy její skladbu hraje těleso, jakým je filharmonie, nepopsatelně úžasný. Spolupráce naší akademie s MFO pro mě proto znamená opravdu hodně a já nemohu být za tuto příležitost vděčnější.

Účastníte se zkoušek s orchestrem? Jak probíhá Vaše spolupráce s Filharmonií?

Rozhodně mám v plánu být na všech zkouškách, protože z vlastní zkušenosti vím, že právě tam se jako skladatelka naučím nejvíce. Hudebníci i dirigent mi dávají konstruktivní zpětnou vazbu k tomu, co je hudebně a technicky možné, jak optimalizovat notový zápis, a obecně si díky spolupráci rozšiřuji svou představivost o tradičních i netradičních zvukových možnostech orchestru. Vše s vděčností a zvídavostí nasávám jako houba.

Vyzdvihnout musím také výbornou komunikaci s MFO obecně. Obzvlášť mě potěšilo, s jakým nadšením a ochotou se zapojili do realizace některých mých poněkud bizarních nápadů. Nemůžu se dočkat, až proces zkoušení vypukne!

Jaké jsou Vaše hudební plány do budoucna? Máte v hlavě již nějaký další projekt?

Co hezčího může tvůrce říct než to, že má možnost skákat z projektu do projektu, a ještě k tomu s pocitem, že jeden je inspirativnější než druhý. Aktuálně intenzivně pracuji na své v pořadí druhé opeře MARY3333, která zazní v lednu 2027 pod záštitou festivalu Janáček Brno. Hudbě bych se moc ráda věnovala i v rámci doktorského studia, a to se zaměřením právě na operní tvorbu. Uvidíme, jestli se to podaří.